Patologické léto | LFP

"Bude to dlouhé. " BezKofeinu, 2017 

Patologie

"Získali jste: 47/60 bodů." Zatímco ostatní studenti s úlevou vydechli, mou jedinou reakcí bylo: "Dozadele." Do mikroskopů a ústní části mi zbývalo necelých 18 hodin.

Po 3 měsících učení jsem měla jít na zkoušku, na niž jsem subjektivně nebyla připravena - rozhodně ne psychicky. Strašák ročníku, předposlední skutečně vyhazovací předmět, který rozhodne o tom, zda prolezu dál.
V hlavě se mi začaly promítat všechny pitvy na praxi, při kterých mě mladý zkoušel z patologie, a stále se podivoval nad mou blbostí: "Střílíte." - "Na to se vás taky budou ptát." - "Vždyť je to úplně jasný." (A nejhorší byla představa té potupy, až mě ze zkoušky odešlou do patřičných končin, a já pak nastoupím v pátek na praxi, a budu nucena těm dvacetidvěma tvářím - plus minus deset hlav, aby se neřeklo, sdělit, že jejich adept to prostě nedal. Ono by to bylo ale jedno, protože hned ráno na pitevně jsem ze sebe dokázala vytvořit solidního vola. Jako vždy.)

Mezitím, co jsem připravovala příbuzenstvo ("Takže sebe.") na katastrofu, jsem za a) Stihla exkurzi na záchranku; za b) Stihla projet Obecku, specku a onkolu během 7 hodin. Ke zkoušce mi to bylo zcela k ničemu, alespoň jsem ale na Šiklák nejela s výčitkou, že jsem se do materiálů nepodívala (Beztak jsem si ten štos z půlky deštného pralesa nesla s sebou - pro jistotu. A všichni se diví, kam ty stromy mizí.). Nějak to dopadlo.

Jak probíhá zkouška se dozvíte tady: http://lfp.pise.cz/72-patologie.html
Materiály: Povýšil? Vypracované otázky? Přednášky? Kouzlo patologie tkví v tom, že jednu věc dokáží lékaři pojmenovat pěti různými způsoby, ideálně eponymy, a tudíž každý zdroj tvrdí vždy něco jiného.
Čili po tom, co jsem se prolouskala starým vydáním Ctibora, jsem rezignovala, a začala s vypracovanými otázkami. Vyšlo by nastejno, kdybych si předmět zpracovávala sama, protože se v textu kolikrát objevily chyby, něco nestačilo, něco přebývalo, a něco patřilo do úplně jiné otázky. 

UpToDate, wikiscripta, wikipedia, Patologie a soudní lékařství a další milion sborníků.

Kupříkladu klasifikace plicních nádorů - to je galimatyáš. Stejně jako bývalé leukémie, myeloproliferativní a myelodysplastická onemocnění. Nedivila bych se, kdyby se ročník po nás učil zase všechno jinak.

Co je dobré mít:
  • Vypracované otázky
  • Ctibor Povýšil: Speciální Patologie
  • Materiály z přednášek a praktik, nebo prý ideálněji - zápisky z přednášek a praktik
    Pozn.: Jak to mám s přednáškami - Asi tak, že si z nich nic nepamatuji, nedokáži se v tak velkém počtu zúčastněných soustředit jen na prezentaci na zdi ("Trochu ADHD, ne?" - "No, ale fakt jenom trochu."), než tedy trápit sebe a vyučujícího, to si raději sednu doma za stůl a naučím se to sama (Ze mě si příklad neberte.).
  • Damjanov: Secrets of Pathology. Ze začátku (když jsem si ještě myslela, že stíhám) mi byla k užitku, pak jsem přešla do Flash-módu, a nevyužila ji.
Onkola je nešťastně rozházená mezi Povýšilovi kapitoly Obecné a Speciální patologie. Takže když jsem nevěděla, učila jsem se z prezentací ústavu (A wikiscript. Pšt.)

A pozor: Na Šiklák po neúspěšném testu už nemusíte jezdit, stačí si zavolat a domluvit se na opravném termínu telefonicky.

Kdy se začít učit: Ideálně už v prvním ročníku, nebo během přípravy na přijímačky. Nikdy jsem neměla větší pocit ("Kostky ve-") skluzu, než při patologii. Čímž mi je jasné, že v dalších letech bych si asi měla zvykat ("Nebo přehodnotit tvůj dosavadní způsob učení."). Začínala jsem v půli března, to mi přijde jako hraniční termín. Jsou ovšem borci, kteří to rozjeli až před zkouškovým obdobím.

Co se může hodit:
http://siklpatoblog.blogspot.cz - Sledujte, přidávají termíny volitelných předmětů, aktuality k výuce i informace ke zkoušce.
http://www.nadory.cz/vyuka - Kompletní login se dozvíte na první přednášce z patologie.
http://preparaty.patologie.cz/ - Nejsou zde všechny preparáty, a některé u zkoušky ani nepotkáte.

Veřejnost vnímá patology jako přízraky, které si řežou v zatuchlém vlhkém sklepě do mrtvých, za zvuků pil a AC/DC porcují babičky a dědečky, a ve zbylém čase usednou za mikroskop a z fleku vyřknou klinikovi diagnosu . Jedinou pravdou je, že patologové bývají fakt hezcí (o patoložkách prý platí to samé). A je s nimi sranda. Ten zbytek zapomeňte.

Patofyziologie

O patofyziologii se velice zevrubně vyjádřil spolužák. S laskavým svolením zveřejňuji (Text byl redakčně upraven. Sorry, kámo.):

"Zdravím své letní spoluhustiče! 
Hodím vám sem krátké info o Patfyz, abych vyvrátil ty báchorky, co kolují mezi studenty.
  • Praktická - vylosujete si otázku, která prakticky koresponduje s vypracovanýma z Krysy (jediné u Lokální anestezie: chtějí, že účinek anest. na pleteně nervů je daný jejich myelinovými pochvami- proto jako první odpadají veget. nervy + Celk. anes. vliv na mozkovou kůru, jako chlast - vliv na kortex, který utlumuje kmen, až do doby, kdy je kortex vyřazen a nastává intakt. kmen).

  • Dostanete dál 3 EKG, která musíte vyhodnotit. Celé to EKG zkoušení je vcelku v pohodě. Zkoušející dost pomáhala: "Sám přeci víte že takhle velká voltáž v tomto svodě značí hypertrofii v pravé komoře, proto je zvětšené celé srdce." Samozřejmě.

  • Šití je pohodovka, dostal jsem jen Donatiho steh.
  • Teoretická - Losují se 4 otázky (CNS, Krev, další dvě těžko odhadnout). Na přípravu máte 30 min (?!), což se jeví děsivě, ale už na potítku vás ujistí že stačí jen hesla, a že vám budou všichni pomáhat. Po vylosování mozečku, ženskejch gonád ABR a krvetvorný patfyz., jsem pochyboval. 
    Zkoušel mě pan Docent, o kterém jsem slyšel horory, a upřímně asi zatím nejhodnější zkoušející, dělá snad výzkum na mozeček, a říkal že jsem měl kliku, že mě nevyrazil už po CNS (bere se jako první otázka); 
    ABR je jedna z mála otázek, která je nedostatečně zpracována v Kryse, chtěl po mně základní biochem. podstaty poruch (žadné kreslení vzorců, jen co vzniká atd - doporučuji si to někde najít, ať to tam nelovíte jak já). Krvetvorná tkáň - prakticky bez problému, chtěl hlavně obecné projevy, atd (někdy v Kryse až příliš podrobně). A ženské gonády, ačkoliv jsou znovu v Kryse ukrutně zpracovány, tak stačily jen obecně, + vysvětlit pubertas praecox + pseudopuberta.
    Prakticky u všech otázek se mě zeptal na fyzio - co je normálně v krvi, co dělá ABR, co dělají mozečkové části - stačí to, co je v Kryse, až teda na ten centrál.
Jako materiál tedy doporučuji hlavně Krysu, a projít si neuro Králíčka (zaměřil bych se hlavně na mozeček, ten jediný je docela bídně v Kryse, a na zrak, ty poruchy tam jsou taky dost vágní) + mrknout na jejich stránky, a projít si těch 5 EKG v prezentacích (mají tak 15-20 slideů, z toho potřebujete 4 slajdy teorie, a pak jen vidět ty ekg vlny)/ popřípadě kardioblog, kde je fakt hezky vysvětlenýý flutter a fibrilace. Určitě si stáhněte tu hemostázu, co mají na stránkách, celkem pěkně to tam je shrnutý + vysvětlení nemocí (nedrtit to celý, to zase smysl nemá).

Ačkoliv si myslím, že to byly nejhorší otázky (alespoň pro mě), tak se nade mnou smiloval, a dal mi to, celou dobu mi radili, a nějak mě vedli k těm odpovědím, takže to fakt jde (a to jsem nedal dohromady ani složení vzduchu - je to fakt dost o nervech); pokud tam budete vždycky schopni vysvětlit podstatu té patologie, tak si myslím, že v pohodě (čili po patole žádný problém).


Držím Palce!"

Co je dobré mít:
  • Krysa - vypracované otázky, v podstatě přepsaný a redukovaný Nečas. CNS je v ní sice zvláštně pojaté, na doplnění tedy koukněte po Králíčkovi - Úvod do speciální neurofyziologie, ale zbytek ke zkoušce stačí.
  • Hamman: Skripta na EKG. Z kterých jsem se učila i na interní propeudetiku.
  • Richard Rokyta a kol.: Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi. Učebnice, která shrnuje jednak fysiolu, jednak patfyz. Nečase na plné čáře převálcovala (i cenou, a třebaže to byla slušná pálka, prodávat ji nehodlám.)
Odkazy: 

Co se týče Lékařské psychologie a etiky, nemá to vlastně cenu ani komentovat.
Jedinou novinkou pro náš rok byla změna sylabů, praktika jsme od počátku letního semestru netrávili v seminární místnosti ale různě po odděleních, kde nám příslušní lékaři/odborníci prezentovali konkrétní přístup k pacientům jejich oborů. http://lfp.pise.cz/113-lekarska-psychologie-a-etika.html

Mým oblíbeným citátem, kterým častuji své spolužáky, rodinu, známé a další individua:
"Stejně všichni jednou umřou." 
končím článek, který neměl ani pořádný začátek. Konec je to fatalistický, stejně jako předchozí motto.

13 komentářů :

Komentáře : Nehodí se komentář pod článek, ani nikam jinam na blog? Napiš na ask.fm/BezKofeinu

  1. Zpětně viděno je celej třeťák jenom zkouška nervů bez jakéhokoliv vlivu pro budoucí praxi (a nebo jsem možná ignorant). Každopádně přednášky z patologie jsem dala asi dvě a po naprostém nestíhání sledovat rychle běžící slajdy a rychle se sypoucí neznámé výrazy z úst přednášející(ho) jsem to vzdala a získala tím poměrně lépe využitelných min. 6 hodin týdně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní7/03/2017

      No tak pro praxi psychiatra je bez jakéhokoli vlivu prakticky celá medicína ...

      Psychiatr

      Vymazat
    2. Ale některý věci jsou aspoň zajímavý...

      Vymazat
    3. Anonymní7/03/2017

      A nemyslíš, že zrovna tohle je dost individuální? Někdo je orientovanej "biologicky", někdo "fyzikálně", někdo je "záchranář", někdo "do psychiky", většina se nezajímá o nic ...

      Psychiatr

      Vymazat
    4. Myslela jsem to spíš tak, že některé předměty jsou předávané takovým způsobem - třeba srozumitelností (plus i minus), celkovou prezentací a nadšením při výuce,..., že člověka zaujmou, i když se třeba s jeho oblastí zájmu úplně napotkávají. Pamatuju si předměty ze všech uvedených kategorií, které mě bavily a zajímaly, i když mi ve výsledku nebyly vůbec k ničemu. A pak ty dejme tomu univerzálně potřebné, ze kterých zůstal jenom pocit zmaru.

      Vymazat
    5. Anonymní7/04/2017

      No jenže tos jen tu individuálnost posunula jinam. Já třeba měl dojem úplně jiný, žil jsem pak z patologie zbytek medicíny. A podobně píše i lfp na svém blogu. A co vím od mladších kolegů, co se účastní současné podrobné podoby ankety, tak si něco podobného myslí více lidí.
      Naopak třeba zrovna celou psychiatrii a psychologii jsem se naučil sám. Beraní stádo bylo v tomto ohledu zcela kontraproduktivní. Kdybych nebyl dávno rozhodnutý, že tu psychiatrii budu dělat, tak by mě od toho snad plzeňská klinika odradila.

      Psychiatr

      Vymazat
    6. Co na to napsat...holt moje zkušenost s patologií není podložená podobnou zkušeností véce lidí - nejspíš proto, že jsem si troufla se na ni vykašlat a potom jsem na ní logicky nemohla stavět. Stavěla jsem tedy spíše na fyziologii, která pro mě měla mnohem přijatelnější logickou provázanost.
      Na psychologii, která byla vyučovaná dost blbě, mě ale zaujaly ty materiály ke zkoušce a tady se u mě zrodila myšlenka, že zaobírat se psychikou by nemuselo být úplně od věci.

      Vymazat
  2. Anonymní7/03/2017

    "a stále se podivoval nad mou blbostí: "Střílíte." - "Na to se vás taky budou ptát." - "Vždyť je to úplně jasný.""

    A vypadalo to tak i u zkoušky?

    M.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ze subjektivního hlediska nevypadalo, je ovšem otázkou, co by řekl zkoušející, byť by známka v indexu měla korelovat s jeho hodnocením.

      Vymazat
  3. Anonymní7/03/2017

    22? To teda máte v H velkou patologii.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybych uvedla reálné číslo, může si mě pak už s trochou důvtipu dohledat každý. Prakticky vzato je to ovšem jedno (anonymita/ neanonymita) :D

      Vymazat
  4. Super článek! :-D Kdy se začít učit na patologii je :-D a bohužel pravdivé :-( :-))

    OdpovědětVymazat
  5. Mně patologie u nás přišla jako taková zlomová zkouška mezi preklinickýma věcma a těma opravdu klinickýma. A taky jsem měla děsnej pocit kostky ve skluzu :D Ale neboj, zvykneš si časem, tenhle pocit třeba mě pak už neopustil do konce studia :D

    OdpovědětVymazat

čtou mě