Nechtěla jsem spát pod mostem, tak spím na kolejích II.

15/3/2016

O tom, jak jsem žila na Heyráku, se můžete dočíst zde.

Plzeň je město na pěti (resp. čtyřech) řekách, a mostů přes nich je docela dost. Nebojím se tedy, že by na mě místo mezi pány a dámami bez domova nezbylo; bojím se, že bych nepřežila jediný týden (Protože level mého skautského umění přežití v jakékoli přírodě je asi stejně tak vysoko jako úroveň mé hovorové mluvy v běžné praxi, vole.).

V loňském školním roce jsem bydlela na koleji Heyrovského, a s blížícími se zkouškami mi maloměstský klid, Borský park a úzké pěšiny podél řeky začínají chybět. Čili přesně to, co jsem zatím kolem Bolevecké koleje ZČU nenašla.

Co je důležité vědět: Lékařská fakulta a Západočeská univerzita na mě působí jako dva rozvedení bývale-budoucí manželé (Zibura style, sledujete to, jo?), kteří spolu za každou cenu nechtějí mluvit, ale přesto na bazální úrovni nějak komunikují. To sice není důležitá informace, ale spíše to berte jako postřeh, od kterého se budu odrážet.

LFP je mimopražská fakulta s centrálním řízením v Praze, tudíž ceny jak menzy, tak ubytování jsou korigovány na pražské poměry. Díkybohu, že ne stoprocentně. ZČU je naproti tomu ryze plzeňská záležitost (*Mohutné odkašlání sputa*: "Jo, jasně, třeba taková Práva, to bylo plzeňské jedna báseň, č'éče.") s úpravou cen na západočeské poměry.

Jako spořivého člověka mě ten propastný finanční rozdíl v rozpočtu před bydlením na ZČU koleji a během bydlení zajímal: Ještě do 1.února 2016 jsem v měsíčních výdajích na ubytování ušetřila bezmála 700 Kč. Po intervenci (Tento článek bude takových divných slov plný, připravte se na to) SKM se ale cena za měsíc na koleji zvedla o cca 150 Kč; tuto levnější variantu získáte pouze v případě, pokud si zaplatíte tři měsíce dopředu výhradně přes bankovní převod. S ohledem na to, že se za záhadných okolností přestaly vybírat poplatky za spotřebiče na UK kolejích, to už extrémní rozdíl v cenách nedává (odhaduji to na nějakých 360 Kč).

Jak se na kolej dostat: Velice jednoduše. Postačí, když si během letního zkouškového zajdete do kanceláře kolejné, kde se domluvíte na dodání smlouvy, zaplacení zálohy a, pokud ještě nemáte, i vystavení JIS karty. Za měsíc září zaplatíte první paušál, a od konce měsíce můžete bydlet (pokud máte vše vyřízené). Pobyt končíte k 30.6. roku.

Tleskáte-li teď nadšeně, že dostanete "kartičku do menzy", zchladním vás čerstvou informací o tom, že v poslední době karty nejsou, nebudou a všeobecně se ZČU začíná cukat s vydáváním legitek pro mediky, a že ona JISka na kolej nefunguje jako vstupenka do menzy.

MHD: Asi tři minuty z kopce dolů leží tram.zastávka Pod Záhorskem, kde můžete nasednout na čtyřku nebo jedničku. O minutu déle jdete na zastávku Lékařská fakulta, kde staví tram.č.1. Pro lepší zmatení existuje ještě i bus.zastávka Lékařská fakulta, s linkami 25, 33, 34, 40, která je v došlapové vzdálenosti 200 m vzdušnou čarou od vchodu do kolejí.

V prvních dvou ročnících fakulty jsou to ale spíš bonusové zájmové body, jelikož je to od kolejí coby kamenem (Čihákem/Trojanem/Matoušem) dohodil na teoretické ústavy LF - tedy cca 6 minut chůze na Pavlovův pavilon a/nebo Procháskův ústav, 15 minut (nebo 11 minut svižným krokem) na Šafránkův pavilon a 15 minut (nebo 8 minut, pokud se rozhodnete po tom největším lijáku, jaký jste zažili, jít probahněnou zaručenou zkratkou) do Biomedicínského centra hned vedle nemocnice Lochotín.

Občanská vybavenost: V rozumné vzdálenosti Albert (zastávka U Gery), Penny (tamtéž), Kaufland (zast. Rondel). Již ne v tak rozumné vzdálenosti Billa (po trase jedničky směr Bolevec), další Albert (to je totiž místní specialita: "Postavíme všude Alberty - všude!"), Lidl (v končinách trasy tram.2 směr Skvrňany). Z kopce dolů směr Pod záhorskem najdete ještě vietnamskou večerku a benzinku.

Hospodští živlové si bydlením na ZČU Bolevecké ušetří probdělé noci vyplněné zoufalým blouděním v temných uličkách plzeňského centra po hodinách strávených hlubokými diskuzemi nad korbelem piva, neboť přímo v komplexu budov je klub UCHO. Jelikož ale cesta na Sady Pětatřicátníků trvá max 2 minuty tramvají nebo 13 minut pěšky, nezahazujte příležitost dojít si pro ranní kocovinu do města.

Nejbližší zelení je lochotínský park a k němu přilehlé zahrádkářské kolonie a louky. Kdyby jste se vydali ještě dál za Vinice a vrchem oběhli ZOO, dostali byste se na leso-louky, které jsou vidět z druhé strany města - z konečné tram.2.
Další alternativou je pak Bolevecký rybník a krajina k němu přilehlá, ke kterým se dostanete buď pěšky nebo trasou tram.1 směr zast.Bolevec. ("Teď jsi tady určitě otevřela nějakýho průvodce a přepisuješ to z něho. Mám tě prokouklou, holka.")

Jinak je tu ale velké kulové.

Vybavení pokoje: Je totožné s vybavením na UK Bolevecké. Tudíž postel, matrace, stoly, lampičky, police na každé straně pokoje, komody. V předsíni vestavěná skříň, lednice, digestoř a dvouplotýnkový vařič, zrcadlo s věšákem na kabáty. A jelikož mohu srovnávat s loňským ubytováním, modernu fakt nečekejte.

Jádro je společné pro dva pokoje; když trpíte na náhody, vůbec se se spolubydlícími z druhé buňky za celý rok ani jednou nepotkáte. V budovách L1 platí, že jsou koupelna a WC zrekonstruované, ale pokoje nikoli (rozuměj, není vyměněno zelené lino za lino barvy dubu). U L2 je situace přesně opačná.

Vybavení koleje: Jednou jsem se pokusila nalézt studovny. Šla jsem na to chytře - sondovala jsem u spolubydlící, jak se do té Komnaty nejvyšší potřeby mohu dostat. Principiálně se způsob neliší od toho, jaký použila Brumbálova armáda. Dole na vrátnici jsem si měla zažádat o klíče od pokoje č.11 (?) na šestém patře buď budovy 1 nebo 2, a jako protivklad odevzdat JIS kartu/ Plzeňku/ ISIC. Když si to budete hodně přát, možná studovnu najdete. Já to vzdala hned potom, co jsem obdržela výše popsaný návod.

Po koleji koluje ("Máma mele maso. Máme se rádi.") dez/informace o tom, že kdesi mezi temnými chodbami pater by měla sídlit mikrovlnná trouba. Ale jistě víte, jak se to s takovými zaručenými zprávami má: Jako na Ministerstvu čar a kouzel. Všichni o Odboru záhad v 9.patře slyšeli, ale ten, kdo se tam vydal, se už nevrátil.

V suterénu pak sídlí Ústav TV LFP (nějak pomíchaný s ústavem TV ZČU). Bez větších problémů si lze půjčit opět na vrátnici klíče od posilovny.

Edit 17.3.2016: Čerstvé zprávy, vážení. Do posilovny se teď vstupuje pouze na kartu, kterou vám vydají dole na Borech.
A nikdy nevěřte seznamu vybavení, který je vyvěšen na webu skm. Vysavač na vrátnici není. Fakt ho tam nehledejte. Zkoušeli to už lidé roky před vámi, a neuspěli.

Výhody: Bolevecká je blízko ústavům LFP. Tak blízko, že stačí před přednáškou/ cvičením vstát 15 minut předem, a stíháte. Pakliže máte tělocvik přímo na koleji, stačí vyrazit minutu před. V příjemné vzdálenosti je i centrum, Plaza a nemocnice. 

V médiích se poslední dobou mluví a píše o integraci imigrantů. Na takovou integraci mediků se ovšem zapomíná, a přitom pro budoucnost národa to je úloha přímo žádoucí. Proto ti, kteří chtějí zakusit kolejní život i z druhé - nemedické - strany, mají možnost. Divočinu ovšem nečekejte - většinu osazenstva, pokud to zrovna nejsou spolužáci z LF, tvoří pedagogové, právníci a posluchači zdravotní fakulty. Tvrdé technické a ajťácké jádro bylo strategicky vysídleno na borské koleje.

Nevýhody: Nejste mezi svými. Neexistuje, že se v jedenáct večer seberete, zaklepete o dvě patra výš na dveře a zeptáte se, jestli by vám nepůjčili skripta na kardiovaskulár. Oni by je vám možná i rádi půjčili, ale jediné, co mají k dispozici, je Právnická informatika. S tou si můžeme, takříkajíc, vyčistit pozadí. 

Na chodbách se, vzhledem k velkému počtu osadníků, zdravíme plachým a tichým "Ahoj". To platí pouze pro naše patro. S lidmi z pater jiných už mezi sebou nekomunikujeme téměř vůbec. 
Izolační oblak anonymity mi byl příjemný do okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že bezmála rok žiji po večerech izolovaná, a že jsem nebyla na žádné chodbové nebo kolejní akci.

Drobné postřehy, aneb to se na Heyráku nestalo: 
"Co to je za zvonění?" - "Můj mobil to není." - "A nepípá mi třeba notebook?" - "Ne." - "Ty jo, to je fakt divný." Otevřela jsem okno. "Hele, teď je to slyšet míň." - Zavřela jsem okno. "Ne, je to zpátky." Spolubydlící otevřela dveře do předsíňky. "To není možný. To je jako kdyby to zvonilo u nás." Otevřela dveře na chodbu. "Tady je to taky." Otevřela jsem dveře do koupelny. "V druhým pokoji taky pípají." Pozavíraly jsme všechny dveře. "Proč to pípá?"

Z chodby se najednou ozval hluk praskajících pantů, šouravé pohyby pantoflí, vzrušené hlasy napůl rozespalých studentů. "My jsme paka, to je alarm!" Vystřelily jsme z pokoje v pyžamech a mikinách, a následovaly teď již houstnoucí dav zmatených ubytovaných, kteří, stejně jako my, netušili, proč je někdo budí. Hučela celá budova. Hučela celá druhá budova.

Ve vestibulu už stála dobrá čtvrtina koleje. "Co se děje?" - "Vůbec nevím. Prý někde hořelo." - "Hořelo?" - "Jo. Vrátná někoho poslala, aby našel ohnisko požáru." Nikoho to nevzrušovalo. Stáli jsme tam deset minut, napůl žírní z té nenadálé brzce-ranní události (bylo půl jedné ráno), napůl omrzlí z průvanu, který do přízemí táhl od hlavního vchodu.
Z Ucha přicházela vrátná "Co se stalo?" - "Ale nic. Se porvali. Ty blbci v Uchu se porvali a spustili alarm."

Ty blbci v Uchu se porvali tak nešťastně, že v zápalu boje rozbili zasklené tlačítko alarmu, probudili obě budovy, třetinu lidí vytáhli z postelí, a nechali je 15 minut mrznout před klubem. 
Ty blbci v Uchu pak museli zaplatit výjezd hasičů, kteří dostali z rozbitého spínače zprávu, že se něco děje. 
Ty blbci v Uchu opět dokázali, že zásady bezpečnosti a rychlé evakuace nikde nefungují. 
Díky, hoši.
Avantgardní konceptuální umění L1 - Bolevec

1 komentář :

Komentáře

  1. Anonymní3/16/2016

    Tak s tim vztahem LFP a ZCU jsi to vystihla presne! ;D

    OdpovědětVymazat

čtou mě