Histologie, topografie a udupané ego | LFP

13/2/2016

Mohla jsem složit lyrickou báseň o mé adoraci histologie a embryologie, ale řekla jsem si: "Ne. Nebudeš za šílence, kterého zajímají nařízkované kusy tkání a lidských plodů, budeš se chovat pro jednou humánně a společensky přijatelně." Což mě, jen tak mimochodem, přivádí na otázku, jak se získávaly embrya a fety za dob tuhého socialismu, když aborcím předcházelo složité vyjednávání před správními orgány. Co nám všichni tají?

Podrobné informace o předmětu Histologie a Embryologie I a II naleznete zde: H+E I a H+E II
Dovolím si jen pár poznámek:
Jako u každého předmětu, i zde vám budou pracovníci Histologického ústavu tvrdit, jak nezbytně nutné je chodit na přednášky. Z pozice bývalé prvačky, která na většinu loňských přednášek slušně dlabala a ročník i přesto řádně ukončila, mohu konstatovat jen jediné - choďte na ně.
"... Zavolejte někdo lékaře, tady slečna má asi nějaký zdravotní problém."
Ani jedna z hodin není nezbytně nutná, všechno se dá vyčíst z Langmanna, Junqueiry nebo Slípky. Když jste v té správné skupině, odvykládají vám obecku komplet na praktikách. Ale histologie byla prvním předmětem, kdy jsem při učení se na zkoušku otevřela sešit s poznámkami z přednášek a reálně jej využila. Neuvěřitelné se stalo skutečností ("A taky dodej, že loni jsi skoro žádné poznámky z hodin nevedla, když jsi na ně nechodila" - "A tedy taky dodávám, že nevedla. Kromě asi poloviny anatomie (a obecné histoly), kterou jsem se stejně učila jen z Čiháka a Kotta.").

Speciálně kvůli zkoušce jsem si v knihovně půjčila Junqueiru, kterého jsem odhodlaně během vánočních prázdnin otevřela, všechny kapitoly oštítkovala barevnými lepítky, nadepsala - a tím to skončilo. Vrátila jsem se zpátky k dubletu Slípka: Základy histologie (vyšlo v roce 2014, k dostání v Neoluxoru nebo Moudré sově) a Základy Embryologie.
Od loňského roku je také k dispozici na Mefanetu ústavu soubor: Schémata ke zkoušce z histologie, který obsahuje jak předkreslenou obecku, tak specku.
A pokud byste měli pocit, že je Slípka příliš černobílý, a přes ty dva semestry jste hematoxilino-eosinově růžové a trichromově zelené viděli málo (a to už vůbec nemluvím o hnědém orceinu a mojí oblíbené barvící metodě - argyrofilní impregnaci), zajděte na tyto stránky: Online atlas embryologie - MUNI a kochejte se.

Jak probíhá samotná zkouška, bylo již napsáno přinejmenším na lfp.pise.cz

Vsuvka: Před chvílí (tudíž v době vydání článku to pravděpodobně bude už více jak měsíc a půl) jsem otevřela facebook a na zdi mi vyskočil příspěvek od spolužáka ze ZŠ, který studuje na ČVUT Architektoniku a stavitelství: "Moje první navržená budova #vyhlidkovypavilon" a fotografie panelů na výstavišti. Posmutněle jsem se podívala na vrstvu prachu u psacího stolu (když jsem si jej odebírala z přátel - kecám) a zapřemýšlela, čím bych se mohla pochlubit já. Indexem ne. Praktickými znalostmi už vůbec. A pak mě to napadlo:

Dámy a pánové (a intersex), tříměsíční práce naší kolejní buňky. Zatím jsme dostavěly tři patra ve dvou řadách, a jedeme na rekord. Povšimněte si, prosím, především pevné základny a opěrných sloupů. Elegantně jsme tak vyřešily vliv gravitace a povětrnostních podmínek na celý komplex.
#jakomalavopravdu 

"A co teď teda máš za zkoušku?" - "Topografickou anatomii." - "To je anča s mapou?"
Kéžby. Bohužel, narozdíl od map si při topce jen s buzolou a orientací podle hvězd příliš nepomůžete. Vlastně vám to bude úplně k ničemu. 
Topografii ročník po ročníku označují za lehký předmět, a opravdu, porovnám-li množství učiva z prváku, mají pravdu. Ale nějak se předpokládá, že si kvantum anatomických pojmů pamatujete už z předešlého roku. Předpoklad to je hezký, leč poněkud nereálný. 

Majákem naděje v marnotratném zimní boji o získání alespoň zápočtu, byly pitvy. Realita ukázala, že to nebyl maják, ale dohasínající uhlík z budoucích spálených mrtvol, na kterých se podepsaly tupé skalpely mediků a neodborné sešití řeznickou jehlou.
Řezání do (zatím mrtvých) lidí mě baví. Nepopírám. Odškrabávání tuku už příliš sranda není, nicméně použije-li se ostrá strana skalpelu, i taková činnost překvapivě odsýpá. Dostanete-li se až na svalové fascie přes šesticentimetrovou vrstvu izolace, zavelí asistenti, že se pro dnešek končí. Je to kruté. Jako kdybyste malému dítěti vzali formičky na pískové bábovičky, čapli je za ruku a řekli: "Dneska si už hrát nebudeš. Půjdeme domů a na dobrou noc ti přečtu Utrpení mladého Werthera."
Po druhých (nepovedených) praktikách čekaly poslední dvě hodiny s teď již zčernalými odkoženými babičkami a dědečky. Původní osazenstvo pitevny již nebylo k rozpoznání, víceméně vše bylo vyřezáno, odpreparováno a očištěno. Tehdy jsem přestala chápat smysl takových cvičení. Ani příležitost vypreparovat plexus oesophageus (což jsem udělala, doteď si ale nejsem jistá, zda jsem si ty nervy prostě nevymyslela a nepreparovala adventicii) mě nevytrhla z pocitu, že je tady něco špatně.
Studentů je moc, mrtvých málo. Při frekvenci 1 cvičení na asi 1,5-2 týdny v pevném rozvrhu jsme se posunuli od seškrabávání sádla k hotovému, tudíž v mezidobí, kdy jsme - teoreticky - měli odkrývat vrstvu po vrstvě, jsme prakticky neodkryli vůbec nic. Je to škoda; nebýt samostudia, orientovala bych se na mrtvém dost těžce ("Ostudo.").

V záležitosti učebních materiálů a pomůcek: Standardem jsou plášť a přezůvky, dále pitevní sada. Z té postačí skalpel s čepelkou a pinzeta s tupou špičkou.
Z čeho se učit: Přijde mi, že to vlastně nikdo pořádně neví. Grim, Druga: Základy anatomie V. - Anatomie krajin těla prý neobsahuje vše. Kos: Přehled topografické anatomie je neskutečně nepřehledně napsaná učebnice, která s oblibou odkazuje na systematiku ("To už bys měla dávno vědět."). Doc.Fiala: Příručka topografické pitvy se na cvičeních čas od času objevila, ale jaká je, to vůbec netuším. Zápisky z přednášek nestačí. 
Opět ne zcela kompletní, zdroj, ze kterého jsem čerpala nejvíce, pak byly tyto poznámky: http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/cs00/cs0006.html

Dodatek ke zkoušce: Pravděpodobně při mně stáli všichni svatí, celá Valhala, egyptské božstvo, Krišna i pohanští duchové. Občas si říkám, že se mi to štěstí jednou vymstí, a já si otluču pusu.

Článek zakončím slovy klasika: 

"And my soul from out that shadow that lies floating on the floor, Shall be lifted - NEVERMORE!"

2 komentáře :

Komentáře

  1. Anonymní2/23/2016

    1. Je to "argyrofilní"

    2. "Což mě, jen tak mimochodem, přivádí na otázku, jak se získávaly embrya a fety za dob tuhého socialismu, když aborcím předcházelo složité vyjednávání před správními orgány. Co nám všichni tají?" ... Že by tajili, že existují spontánní aborty? :o)

    OdpovědětVymazat

čtou mě