Když mám teda ten zimák za sebou...

19/3/2015

...tak by nebylo od věci si to trochu zrekapitulovat a namotivovat se na další měsíce.

Jelikož (a to jsem psala už kdysi dříve) jsem skoro profesionál v odkládání věcí na příště (maňana, maňana, a skutek utek', že jo), vydávám článek krapet se zpožděním. Vám to nevadí (to mluvím k těm asi dvěma lidem v obecenstvu - "Tak to si hodně věříš, holka."), mně taky ne.

Zkouškové: Mám za sebou. Chemii jsem podcenila ("Protože sis myslela, že když jsi byla na gymplu za hvězdu, tak to tady zmákneš levou zadní."), ale nakonec jsem odešla s pěknou známkou a se slušnou zásobou znalostí. Je mi jasné, že veškeré mé chemické vědění se rozplyne do ztracena v okamžiku, kdy si (konečně) uvědomím, že začíná letní zkouškové, ale ten pár-měsíční pocit, že se docela chytám, je fajn.

Mám-li utrousit nějakou radu, tak snad jen tu (milí budoucí medici ("A možná spolužáci, jsi chtěla dodat, ne?")), že důkladná příprava na test vede k lehkému ústnímu zkoušení. Neznamená to, že si vás na židli nepodusí do měkka, ale jakmile ten test už máte, je dost velká pravděpodobnost, že si u samotné zkoušky vybavíte dost věcí na to, aby neměli důvod vás vyhodit. A samozřejmě, základem jsou vzorečky (A jinak tohle by mělo zodpovědět téměř vše).

Zápočty: Mám. A nevím o moc lidech, kteří by je neměli všechny.

Otázka stravování vyřešena. To jen tak mezivsuvkově. Jakožto študý chudent tabaje nemáku, v rozpláštěném trháku... nechci platit horentní sumy za menzové jídlo od UK, dokopala jsem se (viz druhý odstavec článku) a došla si pro JIS kartičku. Což byla moje zatím nejlepší investice ("Rozená bankéřka."). Nejbližší menza ZČU od ústavů LFP je Kollárovka (když nepočítám bufet na kolejích ZČU Bolevecká), k nalezení je pět minut chůze od zastávky tram.4 Sady pětatřicátníků, a třebaže to v přízemí vypadá trochu zvláštně, tak samotná jídelna je fakt super (taková školní, no, přiznejme si, ale zas co by člověk pro kus žvance neudělal).
Takže sbohem kolejní vaření.

Kolektív: Je skvělý. Páruje se. To už tak skvělé není (za pár měsíců/ let to bude slušná ponorka), ale zatím si nemám nač stěžovat.

Plzeň: Hlavní město kultury 2015. Opening-ceremony jsem viděla v televizi ("Jakoby ses nemohla dojet podívat se na živo."), hm, hezký, dobrý, ale nějak jsem se ještě do atmosféry nedostala. Možná to bude tím, že je Plzeň permanentně rozkopaná (viz například prostora pod Divadlem J.K.Tyla, nebo trasa jedničky a dvojky od Náměstí Republiky k nádraží, nebo budoucí bourání dvou mostů), nebo tím, že jsem vůči takovým akcím rezistentní. Ale čím blíž jsme k jaru, tím se mi zdá město hezčí. Ono to asi tak funguje všude.

Jak to vidím dál: Chtěla bych ten prvák fakt dodělat. Ale jak jsme se bavili se spolužáky - nad vším nevisí jeden, ale rovnou šest otazníků. Na přednášky víceméně chodím (*potlesk*), s andulou jsem pro jistotu začala laškovat už teď v březnu (opět odkaz na začátek článku), čím víc předtermínů, tím líp. Ale to jsou spíš takové krůčky úplně mimo. Protože je mi jasné, že když se přehrabu přes letňák, budu obdobně zoufat v dalším ročníku.

Dodatkově: Když se vrátím zpátky k menze - možná to nebyl tak úplně dobrý nápad, podívám-li se na ručičku vah. Díky za ty porce, fakt.

2 komentáře :

Komentáře

  1. Anonymní3/22/2015

    Super článek :-) v mnoha věcech to vnímám naprosto podobně :-D Jen tak dál :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek. Krásné počteníčko :).

    OdpovědětVymazat

čtou mě