Bez Kofeinu

Vzdělání jako hodnota: Kolik stojí medicína | LFP

Další z interzkouškových článků, forma prokrastinace, chcete-li, vyplňující tu duševní prázdnotu mezi patologií a patofyziologií.

O medicíně se tradují spousty polopravd, omylů a mýtů, které se nepokusím vyvrátit, protože "Na každém šprochu pravdy trochu.", a punc exotiky a tajemna si přeci takový studijní obor ponechat musí. Ale u jedné báje výjimku udělám: Finance.
Nebo také přehled všech výdajů a téměř žádných příjmů, které mě i vás, jako studenty, čekají od okamžiku podání přihlášky po třetí ročník a ještě dál, dostaneme-li se dál.

Pokud to shrnu slovy průměrného medika, který se přes rok na brigády nedostane, v létě se učí na zářijové zkoušky, a dohromady se za celý rok podívá nejdále do Prahy na odpolední výlet (true story), stojí to za starou Belu. Za starou Belu by mohl stát i tento článek, kdybych ho pojala vysloveně výpravně (což nikdo nechce), a tak shrnuji základní poznatky o študých chudentech, tabaje nemáku do otázek a odpovědí.

Q: Kolik stojí poplatek za přijímací řízení?
A: A má odpověď je, že se číslo varuje fakulta od fakulty. (Údaje k roku 2014) Zatímco na 2.lékařskou fakultu jsem platila manipulační poplatek ve výši 530 Kč, na Lékařskou fakultu v Plzni 500 Kč, a na VŠCHT rovněž 500 Kč. Čili je to číslo pohybující se někde nad pětistovkou, které se vám zpátky do kasičky už nikdy nevrátí. 
(Pro rok 2018/2019 bude poplatek mezi 600-650 Kč.)

Q: Jaké jsou počáteční výdaje prváka? Za co všechno budu platit?
A: (Aplikováno pouze na Plzeň).
  • Budete platit za školní průkaz, což je samo o sobě velice zvláštní, když si vezmeme v úvahu fakt, že školní průkazy by měly být vlastně zadarmo. Ale všichni lžou, resp. vám vylžou do hlavy, že nutně potřebujete ISIC, takže si zaplatíte vyhotovení se známkou (platnost rok a půl) za 190 Kč, připočtete pořízení legitkové fotografie (na kterých vypadáte nesmírně krásně), a obnovování licence za 200 Kč/rok. 
    Po vypršení platnosti původní ISIC karty se doklad mění již "jen" na studijní průkaz. V prodejnách je vám takový plast k ničemu, ale já s ním sbírám slevy na vstupech do kin, hradů, zoologických zahrad a dalších institucí, a zatím mi to prochází. A to nemluvím o tom, že se na něj dají dobíjet peníze, a platit s ním v jídelnách KaM Cuni.
  • Čiháci. Pokud nebudete rychlí a zběsilí, a nezkusíte loterii ve fakultní knihovně, kde mají Čiháky nové, včetně třetího dílu rozděleného na 3 podbrožury ("Bože, díky, že jsi něco takového vymyslel až dva roky po mé zkoušce z anatomie."), budete si je muset obstarat. Tahle sranda vážící 6 kg funguje jako restriktivní dieta: nárazově jsem zhubla o 4 643 Kč. Nutno podotknout, že se dají sehnat levněji, lehce opotřebovaní nebo si je můžete půjčit od starších studentů (kterým se beztak válí doma na polici, a jen čekají na zkoušku z ortopedie a státnice z chíry). 
  • Záloha na ubytování. Platí pro ty z vás, kteří se ubytují přes školní rok na kolejích KaM. V Plzni se jedná o tři budovy: Heyrovského, Bolevecká L3 a Šafránkův pavilon. Jako na jakýchkoli jiných ubytovnách, platíte ze začátku převodem depozitum, které se vám po ukončení ubytovací smlouvy vrací (tedy pokud smlouvu nevypovíte dřív vy, nebo ji nevypoví dřív ubytovatel). Pokud si to pamatuji správně, platila jsem něco kolem 1100 Kč.
    Trochu jiná situace je při ubytování se na kolejích ZČU, kde je záloha 900 Kč. 
  • Plzeňská karta: Kdo ji nemá, nejezdí. Kruciální doklad, který se zařizuje na pobočkách PMDP, lze o něj požádat i online na stránkách http://plzenskakarta.cz. Pořízení stojí 170 Kč, karta má platnost 5 let, a buď si na ni cestující kupují předplatné (o něm níže) nebo jim funguje jako elektronická peněženka, z které platí jednotlivé jízdenky.
  • Bílý plášť (bílá mafie) a přezůvky: "Seženete u dobrých prodejců pracovních potřeb." Anatomii, chemii, biochemii, část interny i patfyzu jsem odchodila v pláštích z gymnázia. Nadčasový střih, elegantní lichotící barva, relativně levná záležitost (kdysi dávno jsem je pořídila v ceně 260 Kč/kus). 
    S přezůvkami je to trochu složitější: Někdo potřebuje vyloženě ortopedickou pantofli, jinému (jako mně) stačí obyčejné capky od Vietnamců, které mají na usni značku "Real leather". Cenová relace 50 - 100 Kč/pár, zatím drží.
    Pozn.: O obuvi do nemocnice viz níže.
  • Kartička do menzy ZČU není nutností. V zimním semestru prváku jsem si vařila na koleji (to byly doby, kdy jsem si mohla nahmatat žebra, a váha ukazovala pod 55 kg), následně jsem ustoupila vnějšímu tlaku a JIS kartu si pořídila (http://bezkofeinu.blogspot.cz/2015/03/kdyz-mam-teda-ten-zimak-za-sebou.html). Za mých mladých let ještě stála kolem 250 Kč, teď se její cena šroubuje nahoru jako hodnota bitcoinu, aktuální kurz 400 Kč/karta. Platí: Kdo dřív přijde, ten dřív jí.

Q: Kolik utratím za dopravu?
A: Žiji na pomezí Vysočiny. Sice všem tvrdím, že je to pořád Jihočeský kraj, ale víme své. Tudíž to mám do Plzně přibližně 200 km. Na kole takovou vzdálenost s batohem nedávám, autobusy mi do západočeské metropole nejezdí (Jednou by už Zelení mohli zařídit dopravní propojení jihozápadního regionu, měla bych je radši.), autem to nemá ani cenu, tudíž cestuji vlakem, živím tedy České dráhy.
Kdybych nebyla vybavena všemi slevovými kravinkami, platila bych okolo 260 Kč za jednu cestu, protože jimi ale vybavena jsem, snížila se mi částka na 55% z původní ceny.
Jenže: Abyste se na takovou slevu dostali, potřebujete si zajistit

  • IN kartu (zákaznická karta): Pořízení jenom plastové karty stojí 100 Kč. Výběr aplikace je na vás: Chci 25% slevu na jízdenky po dobu 3 let, zaplatím 490 Kč (pokud jsem student). IN 50 (50% slevy) 3 990 Kč.
  • Žákovský průkaz: Známé oranžové karty s fotografií, na kterých si nejsme podobni (buď na nich vypadáme zvláštně mladě, nebo otřesně staře). U ČD obvykle platím 52 Kč.
Dalším faktorem, odrážejícím se v rozpočtu, je frekvence dojíždění. Plzenští a blízkoplzenští utrácí za příměstskou dopravu, my z dalekých hvozdů máme na výběr: Budeme jezdit často/ nebudeme jezdit vůbec. Byly roky (zejména první ročník), kdy jsem domů dorazila po třech týdnech, a aktuálně ve třetím ročníku jsem u nás v kuchyni pečená a vařená každý víkend. 

Q: MHD. Mluv.
A: O Plzeňské kartě jsem psala v otázce výše. 
Nám, studentům, se vyplatí kupovat předplatné - buď na 1 semestr (takže platím každý měsíc), pololetní (na 183 dnů) ve studentské ceně 1 148 Kč, nebo roční za 1 987 Kč. Hlídejte si datum expirace předplatného, aby vás nechytl revizor (kteří v Plzni vážně jezdí, není to jen černá historka ze sídlišť na Skvrňanech), a vy pak neplatili blokovou pokutu (což je 500 Kč z kapsy).

Q: Jak moc finančně náročné je ubytování v Plzni?
A: 
  • Kolej: (HeyrákBolevecká L1) v KaM za dvoulůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením platíte mezi 2 600 a 3 200 Kč, cena se varuje podle počtu dní v měsíci. Třílůžková varianta stojí od 1 900 do 2 400 za měsíc. V SKM ZČU je ubytování levnější, konkrétně můj dvoulůžák stojí 2 460 Kč. 
  • Privát: Když jsem jej po první ročníku hledala, narazila jsem na nabídku sdíleného pokoje v centru města (postranní ulice od Náměstí Republiky) ve vybaveném bytě za 2 100 Kč. Napsala jsem slečně, jestli je to cena se vším všudy, a byla. Na byt jsem nakonec nešla, ale levné ubytování se najít dá, když snížíte své nároky. Plzeň není Praha.
Q: A jaký obnos peněz projím?
A: Odvisí od diety, od frekvence pojídání a od četnosti návštěv menzy nebo restaurací.
Obědy mívám v Kollárovce: Tam se cena jídel pohybuje od 15 Kč po 70 Kč za hlavní jídlo. Jelikož je JISkarta nabíjecí, mám na ní obnos, se kterým platím. Minimální dobytí je 200 Kč, obvykle dobíjím 300 Kč, a dle spotřeby se uživím další 2-3 týdny.
Krmě kolejní mi pak vychází na nějaké dvě stovky na týden, což zní "Jako kdybys byla anorektik.". Faktem je, že ("Když už utrácím, tak za sladké.") nepotřebuji mít dvakrát denně maso, vystačím si s tofu nebo sojovým extrudátem, zeleninou, ovocem, základními přílohami a jogurty s müsli. A hladem netrpím (to spíš naopak).
Pozn.: "Jdu do Kauflandu, mám ti tam něco vzít?" - "Počkej, podívám se, co mají v letáku." Přednákupní rozhovory se spolubydlící neboli ze života důchodců.

Q: Prý jsou medické učebnice nesmírně drahé. Jaká je pravda?
A: Asi taková, jakou jsi v otázce nastínil. Když to řeknu na rovinu: Galén a Grada na učebnicích rýžují. Jenže do hodnoty těchto publikací se odráží i vědecký přínos, u Čiháků hodiny strávené nad ilustracemi, takže se pak nelze divit cenám. (A nezmínila jsem trend: "Napíšu učebnici co nejsložitěji, abych překonal své soupeře, ale oblbl mediky, kteří textu vůbec neporozumí." To přeci taky něco stojí.)
Učebnice, do kterých jsem investovala, byly zatím: Čihák, Matouš na biochemii, Rokyta na patfyz. Výhodou medických knih je, že vám je spolužáci na Burze skript vyrvou z ruky, když s nimi zamáváte do prostoru - vždycky se prodají.
Když se zadaří, lze sehnat slušnou várku čtiva i ve fakultní knihovně, postahovat si materiály po internetu a nechat si je vytisknout U Smraďocha, nebo aplikovat taktiku: "Smutné oči/status na přátele," a oni vyměknou.
Čili abych otázku shrnula: Cena knih je někde mezi 100 - 2500 Kč, ale moudří projdou semestry bez újmy na peněžence.

Q: Co všechno a za kolik si mám pořídit do nemocnice?
A: (Budete-li v Lochotínské nemocnici, tak určitě trezor. Ne, to byl dost blbý vtip. I když...)
  • Bílé oblečení: Triko/Košile a bílé kalhoty, popřípadě jen bílý plášť. Vše se dá koupit v pracovních/zdravotnických potřebách, čili cena se bude odvíjet od konkrétního prodejce.
    Dám příklad: Jedno triko stálo 75 Kč, kalhoty kolem 250 Kč. A doporučuji nakoupit ve velkém. Přes jedny praktika se dá oblečení velice snadno propotit.
  • Přezůvky: Čím starší budeme, tím v nemocnici strávíme víc času - na nohách přitisknuti ke stěně, abychom nezacláněli. Sedačky jsou pro pacienty, medici si pěstují žilní varixy (i když na Borech si sednete vždycky).
    Kdo chodí na praxe i mimo plzeňské nemocnice( kde je obuv všem tak nějak egál, tudíž stačí pantofle z praktik předchozích let), nechť si raději pořídí zdravotnické sandále. 
  • Tvrdé desky: Tesco, 40 Kč
  • Fonendoskop: http://bezkofeinu.blogspot.cz/2016/10/a-co-v-tom-fonendoskopu-slysis.html
Q: Mimoškolní výdaje?
A: Registrace do LSS: 200 Kč/rok, registrace do Junáka: 650 Kč/rok, kartička do bazénu: 200 Kč/semestr, sem-tam nějaká hospoda, jedna výjezdová výprava do dvou měsíců. Odvisí od toho, jaký styl života hodláte vézt, a jak náročné aktivity zvolíte. Jsou studenti, kteří za jeden večer propijí tisícovku, a pak tací, které nevidíte celý rok jinde, než ve škole nebo ve studovně.

Q: Jak si mohu během studií přivydělat?
A: Controversy comes. Těžce: Tedy, ono by to asi těžce nešlo, spíš jde o to, že se mi nechce. Dokáži si reálně představit, že si přesunu a přeskládám rozvrh podle svého, že nebudu jezdit domů, nebudu chodit na nepovinné praxe, nebudu dobrovolničit ve skautu a na kroužku pro děti, nebudu ve studentském spolku, nebudu plavat, budu se jen učit a pracovat. Ale pak si řeknu: "Ty vole, a co z toho života máš?" 
U nás doma se razí politika: "Když jsme si děti udělali, tak se postaráme o to, aby měly vzdělání." Nedávno se podobné rozhovory točily i na ask.fm Nadšené z Masaryčky, a s úlevou zjišťuji, že podobné postoje nemají jen naši.
Čili vydělat si jde: Přísedáním u voleb, nárazovými brigádami během školního roku, nebo letními pracemi (když náhodou vyjdou zkoušky), ale rozhodně to nejsou výdělky pokrývající veškeré náklady.
(Předtím, než se tu strhnou bouřlivé diskuze nad tím, jak jsou rodiny, které si studium nemohou dovolit, a ať si nehraji na privilegovanou: Ano, není to lehké. Ne, nemám k tomu co říct, protože v takové situaci nejsem. Ale: Vždycky se to dá nějak vyřešit. Stipendijní řád LFP UK: http://www.lfp.cuni.cz/clanek/23-stipendijni-rad-opatreni-rektora-26c-2006.html; Ubytovací stipendium: http://www.cuni.cz/UK-4315.html; A ten zbytek: http://www.cuni.cz/UK-59.html)


Jak mi jednou řekly ženy z laboratoře:
"Nic si z toho nedělejte, když vám někdo říká, proč nechodíte na brigády. My moc dobře víme, jak je to studium těžký, raději se učte a nechte to být."

Pozn.1: Jakékoli další finanční dotazy mi přenechejte v komentářích. Nepředpokládám, že na všechny odpovím, předpokládám, že z několika by se dal vymlátit kratší text, který by mohl být součástí revidovaného článku. Díky.
Pozn.2: A je, doufám, všem jasné, že to píši jen ze svého úhlu pohledu, jo?

Krátké pojednání o nepovinné praxi

Není tajemstvím, že spíše než mluvící pacienti mě více zajímají tací, které vidím vypsané na žádance a v mikroskopu nebo na stole (Tudíž se všichni předchozí větě za tři roky a čtyři měsíce srdečně zasmějeme, protože BezKofeinu nastoupí na gynekologii #životvp__i). V následujícím textu, původním názvem "Zápisky z mrtvého domu", se s vámi podělím o řadu tipů a podnětů z praxe, které v reálu nevyužijete.

Tip #1: Jak si praxi vůbec zajistit.

- Emailová konverzace: "Dobrý den, ráda bych se Vás touto cestou zeptala, zda by bylo možné absolvovat na Vašem oddělení nepovinnou lékařskou praxi. Jsem studentkou xyx, v xyx.ročníku se zájmem o xyx obor (Pozn.autorky: To už přeci všichni ví). Děkuji za odpověď, s pozdravem xyx."
- Kladná odpověď.
- Telefonní hovor s kanceláří nemocnice: "Dobrý den, jsem studentkou xyx, domluvila jsem se na oddělení xyx ohledně lékařské praxe. Potřebovala bych s vámi vyřídit smlouvu o praxi. Mohla bych během týdne zajít, prosím?" - "To si ale budete muset dojít na studijní, kde vám vystaví rámcovou smlouvu mezi vaší fakultou a nemocnicí. Přijďte kdyžtak v pátek, smlouvu vám podepíšu."
- Tisk všeobecné smlouvy o praxi mezi nemocnicí a fakultou.
- Studijní oddělení: "Dobrý den, nesu smlouvu o praxi, potřebovala bych ji od vás potvrdit." - "Jo, on ji musí podepsat pan děkan, vyhovovalo by vám, kdybychom smlouvu zaslali přímo do nemocnice?" - "Vyhovovalo."
- O pět minut později stojím na zastávce u Práce a jdu na Americkou. Zvoní mi telefon: "Dobrý den, tady xyx ze Studijního oddělení. Dívala jsem se na vaši smlouvu o praxi. Moc jsem nepochopila, co po nás vlastně chcete." - "No, jedná se o nepovinnou praxi mimo sylabus, v kanceláři nemocnice mě odkázali na studijní, jelikož se prý jedná o rámcovou smlouvu mezi fakultou a nemocnicí." - "Aha. Ale to asi ne. Fakulta za nepovinné praxe nezodpovídá. To budete muset zkusit jinak. Mám tu původní smlouvu skartovat, nebo se pro ni ještě stavíte?" - "Zlikvidujte to."
- "Dobrý den, u telefonu xyx. Volám ohledně podepsání smlouvy na nepovinnou praxi. Měla jsem dneska přijít, ale nedorazím, protože na studijním oddělení mi řekly, že s takovým typem praxe nemá fakulta nic společného. Nenapadá vás nějaké řešení?" - "Tak to už jedině zkuste zavolat na právní oddělení."
- Emailová komunikace s nemocničním právníkem. 
- Podepsání individuální smlouvy.

Od prvního emailu až po nástup na praxi trvala celá šaráda plný měsíc a půl, během níž jsem provolala dobré tři stovky ("Tak si zařid paušál!" - "Tak to ani náhodou!"). To kolikrát člověk neví, jestli je dement on, nebo zbytek planety. (Jasně, že jsem dement já. Mohla jsem si zjistit podrobnosti smlouvy v předstihu. Ale to bych pak neměla co napsat do článku.)


5 věcí, co mě neskutečně vytáčí #2

Nepravidelná dávka negativismu, zášti vůči lidem, světu a celému vesmíru, servírovaná po doušcích ve vstřebatelné formě. Časosběrná evidence. Opovažte se odporovat.

1. Moravština
Nevím, jak k jejímu vzniku mohlo dojít. Jestli to bylo dlouholetou izolací Moravy od Čech (protože přeci byla Velkomoravská říše, a ne Velkočeská říše, jejíž území v té době patřilo Němcům a potulným kmenům lapků a násilníků), zda je to tou nepřekonatelnou vzdáleností do Jihlavy (to je ještě Vysočina, pánové - a dámy) nebo za to může nějaká genetická mutace.

Prosím vás, proč to děláte? Proč komolíte tak sofistikovaný jazyk, jakým je čeština? Co z toho máte? ("Tak, a teď si hezky nafackuj, a přečti si po sobě všechny dosud publikované články, protože tolik gramatických chyb a nevhodných slovních obratů jsme jaktěživ ještě neviděli. A taky si za každé použité 'tuto' udělej puntík na čele. Budeš za chvíli tečkovaná jak po neštovicích.")


Propeudetika, Imunologie, Mikrobiologie a těžký agravismus | LFP

07/02/2017

Z deníčku malého hypochondra: "Milý deníčku, dneska ráno jsem se probudila. Samotný fakt, že ještě žiji, mi dodává na naději, že přeci jen večer ulehnu ke spánku v plném zdraví. S chorobnou urputností vyhledávám na sítích příznaky symptomů a skládám je do nových syndromů, které po mně jednou na Šikláku pojmenují." To jsem ještě patologii ani neotevřela.

Crooney

14/01/2017

(Tři dny do zkoušky. Dále zdravím spolubydlící, která si to tu možná bude číst.)

V závislosti na psychickém vyčerpání (které jsem jakživa nezažila, protože nemám ve zvyku kácet se hned při prvním neúspěchu, ale raději pozvolna vařit veškeré emoce a čekat, až jednou přetlak odklopí poklici) volím na odreagování různě dlouhé trasy MHD, a od cílových zastávek mířím na kolej pěšky (nejlepší rekord eviduji z roku 2015 trasou Doubravka - Heyrák).

Tentokrát jsem vyjela tramvají č.1 na Mikulášské náměstí, s plánem přejít řeku, projít kolem zimního stadionu a borské nemocnice klikatými ulicemi postsocialistických čtvrtí až k zastávce U práce.

čtou mě